Postřehy z paralympijských her Londýn 2012

21.8. 2012 se všichni účastníci Paralympijských her sešli v Praze v hotelu Don Giovani, kde proběhla tisková konference, dovybavení sportovního oblečení  a dokončení administrativních věcí a slavnostní večeře.

22.8. 2012 jsme ráno všichni odjeli na letiště Kbely, odkud jsme v 11:00 odletěli vládním speciálem do Londýna.  Po příletu do Londýna nás autobusem převezli do paralympijské vesnice, kde nám dodělali akreditační karty a šli jsme se ubytovat. Ten den jsme také poznali jídelnu, která pohltí všechny účastníky her. Jídelna je rozdělená na různé druhy jídel, například tu je Asijská kuchyně, Britská kuchyně a nebo tu je i McDonalds.

23.8. 2012 jsme měli celý den volno, abychom se aklimatizovali (každý sportovec to má jinak – takže někdo už třeba trénoval). Já jsem ho s kámoškou využila tím, že jsme se podívaly po okolí vesnice a po okolí, které obklopuje vesnici.

24.8. 2012  se konalo přivítání českého paralympijského týmu v paralympijské vesnici. Pořadatelé vítají každý stát ve vesnici. Připravili si zábavný program, vztyčili českou vlajku a zahráli českou hymnu. Večer se konala schůze celého českého paralympijského týmu.

25.8. 2012 jsme byli na prvním tréninku a poprvé jsme si vyzkoušeli, jaké tu mají náčiní. Já jsem vyzkoušela vrh koulí. Bohužel tu celý den propršel.

26.8. 2012 jsme měli opět trénink a odpoledne jsme ve skupince vyrazili podívat do centra Londýna. Když jsme vyšli před vesnici, tak jsme tam potkali Jana Fišera.

27.8. 2012 počasí tu je od začátku jako na apríla. Chvilku svítí sluníčko, pak zhasne a je chladno, když začne foukat vítr, tak je zima a někdy do toho ještě začne pršet. Dnes jsme byli trénovat na stadionu u hlavního stadionu (hlavní stadion je blízko paralympijské vesnice) a je to na něm lepší, než na tom, co jezdíme cca 30 minut z paralympijské vesnice.

28.8. 2012 dopoledne v paralympijské vesnici proběhlo focení do knihy, která se připravuje. Také proběhla prohlídka hlavního stadionu. Stadion samotný nám neukázali, protože připravovali zahájení. Prošli jsme si trasu, kterou půjdeme v den, kdy budeme mít závod. Šli jsme přes call room (svolavatelna závodníků) až k východu, kde nás pustí na plochu stadionu. Je to snad nejdelší cesta z call roomu, kterou jsme kdy měli. 

29.8. 2012 dnešním zahajovacím ceremoniálem oficiálně začaly paralympijské hry. Z vesnice jsme vyrazili v 19:40. Před odchodem jsme se ještě fotili. Zahajovací ceremoniál byl hezký, ale v porovnání s minulými zahájeními byl průměrný. Český paralympijský tým byl ustrojený jako olympijský tým, takže jsme měli i ty slavné holínky. Jen jsme vyšli z baráku, tak jsme všechny zaujali samozřejmě holínkami. Z vesnice až ke stadionu výpravy vytvořily kolonu a pomalu to postupovalo až na plochu stadionu. Po celou cestu nám všichni koukali na holínky a říkali, že to je perfektní.

30.8. 2012 dnes už je první závodní den a na scénu nastoupili i čeští závodníci, například: Lukostřelci, cyklisti.

31.8. 2012 dnes jsme se poprvé vydali na atletický stadion podpořit naše závodníky a okouknout, jaká je na stadionu atmosféra. Atmosféra je super!!!  Bohužel nás už organizátoři nepotěšili, když nás nepustili sednout na tribuně do sektoru, kam jsme chtěli, abychom dobře viděli na naše závodníky. Na každé paralympiádě si akreditovaní sportovci mohli na tribuně sednout, kam chtěli. Nenapadlo by nás, že na této paralympiádě akreditované sportovce organizátoři nepustí tam, kam chtějí. Akreditované sportovce pustí jen do jednoho sektoru. Bohužel háček je v tom, že naši závodníci závodili na druhé straně stadionu, takže kdybychom neměli dalekohled, tak jsme nic neviděli. A kolik hází, jsme se dozvídali až z tabulí, na kterých to občas ukázali. Na večerní závod nás už pustili tam, kde na Olympijských hrách seděli komentátoři, tak jsme viděli lépe.

1.9. 2012 dopoledne jsem byla na tréninku u hlavního stadionu na rozcvičovacím stadionu. Byl to můj poslední technický trénink ve vrhu koulí. Večer jsem jela na atletický stadion podpořit našeho závodníka.

2.9. 2012 jsem měla celý den volno a tak jsem sledovala atletiku v televizi.

3.9. 2012 byl poslední den před mým nejdůležitějším závodem a to ve vrhu koulí. V dopoledních hodinách jsem absolvovala protažení a po zbytek dne volno.

4.9. 2012 závod ve vrhu koulí. Na tento závod nás nastoupilo 10 závodnic a do finále nás šlo 8. Před závodem, v takzvaném call roomu, jsem cítila nervozitu. Když jsem nastoupila na stadion a začal závod, tak po prvním pokusu, který letěl za 10,16, ze mě nervozita trochu opadla. Když Brazilka vrhla 10,36, tak jsem si řekla sakra, mám na to, abych vrhla víc, a dalším pokusem jsem ji o 1cm převrhla. Když nastoupila na scénu Číňanka Xu Q a vrhla 10,50, tak to mě opravdu nakoplo a řekla jsem, tak tý to teda nenechám a 3. pokusem jsem vrhla 11m a začala jsem jásat (je to osobní rekord a zároveň i Evropský rekord). Bohužel mě Xu Q převrhla a vrhla 11,04 a já jsem dalšími pokusy už moc chtěla vrhnout víc než 11,04, ale už to nešlo a tak jsem skončila na 3. místě a odnesla jsem si bronz. Jsem za něj ráda.

5.9. 2012 jsem měla celý den volno. Na závody za mnou přiletěla kamarádka a tak jsem s ní Strávila celé odpoledne. Šly jsme na oko, viděly jsme Big Ben a prošly jsme se po Londýně.

6.9. 2012  Závod v hodu diskem. Bylo nás 9, tudíž jedna závodnice musela vypadnout. Do tohoto závodu jsem nastupovala s tím, že bych se chtěla dostat do finále. Do finále se mi podařilo dostat. Bohužel s výkonem nejsem vůbec spokojená. Skončila jsem na 8 místě.

7.9.2012 jsem měla celý den volno. Večer jsem se jela podívat a podpořit naše závodníky na atletický stadion.

8.9. 2012 jsem nastoupila na poslední závod a to v hodu oštěpem. Tuto disciplínu mám doplňkovou a nic se ode mne neočekává. Spíše jsem na tuto disciplínu nastoupila jen kvůli Danče Vrátilové. Hodila jsem si slušný výkon 20,88 a s tímto výkonem můžu být spokojenější než s výkonem z hodu diskem.

9.9.2012 jsem byla u Tower Bridge - jeli jsme tam lanovkou, kde je hezký výhled na Londýn a poté jsme jeli lodí (cestou jsme viděli mrakodrap ve tvaru vajíčka, nejvyšší budovu Londýna atd. ...) U Toweru jsme z lodi vystoupili, prošli si to tam a také jsme se prošli po mostě - bylo to hezký. Večer se konal zakončovací ceremoniál, kde jsem měla tu čest dělat poprvé vlajkonošku. Nést vlajku byl hezký zážitek – jen škoda, že vlajkonoši šli mimo výpravy svých zemí … Poté, co jsem na stadionu odevzdala vlajku České Republiky, jsem se chtěla dostat k naší výpravě. Bohužel organizátoři se semnou moc nepárali a posadili mě k japonské výpravě a tak jsem si řekla, že přeci celé zakončení nestrávím s Japonci a tak jsem se vydala sama najít, kde sedí česká výprava. Bohužel mě organizátoři odevšad vyhazovali, i když jsem se jich ptala, kde sedí česká výprava. Nakonec mě zastavil jeden organizátor s vysílačkou a tak jsem se opět zeptala, kde sedí česká výprava a on jediný byl tak hodný, že mi to přes vysílačku zjistil a dovedl mě k nim. Na zakončení vystupovala Rihana a skupina Coldplay. Zakončení bylo hezčí než zahájení.

10.9. 2012 poslední den v Londýně jsme strávili balením a odevzdáním jednoho zavazadla, které neletělo vládním speciálem, ale cargem.